Jméno postavy: Regicid Zvaigzne
Rasa: enthulien
Věk: 26 let
Povolání: Mystik
Avatar boha: Bůh znalostí, spravedlnosti a řádu Tyr, manifestuje se v podobě havrana různých velikostí.
Sekundární studium: Elementální magie
Historie postavy
Od narození do dnešního dne 1) Narození a dětství – Kde se postava narodila? Ví co je s její rodinou? V jakém prostředí vyrůstala, než byla odvedena na univerzitu/k templářům?
Jeho příslušnost k rase, jež má k magii ještě o něco blíž než ostatní bohužel utajena nezůstala, téměř nikdy nebyl zproštěn vlivu vlády a mimo hledáček královských úředníků i vojáků. Prakticky od narození ho jeho rodiče připravovali k tomu, že odejde na univerzitu. Jako malý to bral jako samozřejmost. Neviděl výhružky a vydírání ani útlak své rasy a svých rodičů, jež probíhaly za jeho zády a permanentní trest smrti pokud by náhodou chtěli odporovat. Pro něj to bylo docela hezké dětství, pamatuje si skákání po stromech v jablečném sadu co měli u domu, to, jak dobře chutnalo ovoce, ještě teplé, utrhlé ze stromu. Občas se vzpomínky vynoří z ničeho nic a o to víc v těchto časech bolí u srdce. Pamatuje si loučení se, matka měla slzy v očích, otec tam stál se zachmuřeným výrazem, jaký míval vždy když o něčem přemýšlel. V té době mu nešlo do hlavy, proč jsou oba tak smutní, když on má radost, že jede studovat a poznávat svět tak, jak ho ještě nestihl objevit. Kéž by se ta dětská naivnost mohla vrátit zpět a on tak mohl vidět svět zase očima malého dítěte, jež netrápí všechny starosti světa.
2) Život na univerzitě/ v templářském řádu. – Jak postava zvládala změnu? Jak zapadla? Našla si přátele? Jaký má názor na současné likvidování mágů? Když přijel na univerzitu, byl pro něj celý svět ještě kouzelný. Doslova. Bylo mu pouhých pět let, ale už v té době chápal, jak neskutečnou moc mají lidé, jež se beze slova procházejí kolem něj a hledí na něj. Někteří shora, někteří se soucitem a jiní s podivným leskem v očích. Jen kdyby se tak víc usmívali. Teď už chápe, proč se neusmívali. Mágy mohou izolovat i kontrolovat jak chtějí a přesto se vždy něco pronese za brány univerzity. Něco jsou jen povídačky plné naděje, na které už dávno přestal věřit. Něco jsou pokřivená fakta i holé nesmysly vycházející z nepochopení podstaty věcí. To, že tu však mnoho svobody nemají však byla krystalická pravda. A jak by mohl někdo být šťastný bez svobody ?
Motivace postavy
3) Motivace postavy – Jaké jsou její sny, touhy a cíle? Čeho chce v životě dosáhnout?
Za roky na univerzitě přišel k důležitému rozhodnutí. Jednomu z nejdůležitějších rozhodnutí v celém jeho životě. Pokud se má něco změnit. Musí se napřed změnit ten, kdo tomu velí a s ním i celý přístup k věci. Chce, aby se jednou děti mohly do školy opravdu těšit a jejich nadšená očekávání nebyly rozmetány v základech tak, jako ty jeho. Je skoro až paradoxem že pokus o eliminaci jeho osoby mu dal příležitost k uskutečnění tohoto rozhodnutí jež v něm pomalu dozrávalo celé ty roky. Člověk by řekl, že je to skoro až boží záměr.
Psychika postavy 4) Charakterové vlastnosti –Alespoň tři nejvýraznější dobré a špatné charakterové vlastnosti s krátkým vysvětlením.
Dobré: Cílevědomost- Jakmile si myslí, že má své činy posvěcené nějakou vyšší mocí, tak se nezdráhá je uskutečnit. Zvědavost- Touha po vědění a myšlenkách, bojíme se jen toho co neumíme určit. Rozhodnost- Netrvá mu dlouho než se rozhodne pro tu či onu věc. Sám o sobě říká, že se prostě řídí srdcem a vůlí. Pravdou je spíš to, že si věci prostě přepočítá a vybere nejvýhodnější řešení.
Špatné: Výjimečnost- Myslí si, že je určitým způsobem vyvolený. Kdo jiný, než příslušník rasy s přirozeným magickým cítěním by měla svrhnout největšího tyrana, jež svět mágů poznal ? Dvojsečné vědění- Na jednu stranu se snaží shromažďovat co největší množství informací. O všem, o všech. Na druhou stranu jsou věci, které by nejradši nevěděl a situace které by nejraději neviděl. Každý střípek informací do něj řeže jako by to bylo sklo a přesto by se raději nechal rozřezat na kousky než aby byť o jediný přišel. Bezohlednost- V cestě za svým cílem málokdy kouká pod nohy. Žije v přesvědčení, že vše co se má stát se stane a tak oběť těch či oněch zdrojů, ať už materiálních nebo lidských byla nutná ke splnění záměru jež s námi všemi osud má. 5) Záliby a nelibosti – Co má postava ráda a co v ní budí odpor, nebo zhnusení (ne však strach). Několik příkladů s krátkým vysvětlením.
Rád si občas udělá chvilku jen sám pro sebe. Normální člověk by si k tomu asi vzal knížku, on si ji k tomu bere také, zjistil, že pak nevypadá tak divně, když si přitom rád sedá jen tak někam do trávy, nebo na lavičku mezi lidi a sleduje jak plyne dav, rozlišuje jednotlivé detaily a zkouší podle nich rozeznávat jednotlivé lidi. Všímá si jejich přirozených znaků a neřestí jež mají. I Templáři se od sebe dají rozeznat způsobem jakým nosí utažený pásek nebo jak vysoko mají ohrnuté kalhoty. Když celý svět tak nějak cítíte trochu jinak, detaily jsou pro vás najednou zřetelnější a předměty daleko zase..příliš daleko. A lidí, jež by se mu podívali do očí je jen málo. S jeho největší libostí se pojí i jeho největší nelibost. Když ho někdo ruší při rozjímání. Vytáčí ho každá hloupá otázka i každý otravný zvuk jež dokáže rozhodit jeho soustředění.
6) Čeho se postava bojí – Od pavouků až po smrt. Znovu několik příkladů s vysvětlením.
Nejvíc se bojí selhání, toho, že si myslel a všechno nasvědčovalo tomu, že se nějaká věc povede, věřil tomu, že to zvládne a nakonec vidí sám sebe jak se od svého cíle vzdaluje a ví, že není cesty zpět na vrchol.
7) Vystupování postavy – Jak působí na ostatní? Je upovídaná, mlčenlivá, hodně gestikuluje? Vystupuje diplomaticky, nebo jako rváč? Jak rychle si získává důvěru a přátelství? Řídí se rozumem, nebo citem?
Snaží se vystupovat diplomaticky, při studiu na škole zjistil, že je mnohem lepší být s profesory, dalšími studenty i templáři co největší kamarád, i když mu to dost často bylo proti srsti. Když už mluví, většinou jsou to faktické věci, málokdy mluví o svých pocitech, o to víc však mluví o svých vědomostech a názorech. Je upovídaný, pokud se ho ptáte na ty správné věci, nebo pokud se v jeho okolí prostě jen bavíte o něčem o čem si myslí, že má větší znalosti jak vy.
8) Zvyky, zlozvyky a návyky – Má postava nějaké? Jaké?
Svou hůl zásadně neopouští. Je to spíš taková vycházková hůl, v jeho věku ještě pořád spíš módní doplněk a mimo jiné i magický pomocník. Cítí se bez ní bezbranně, jako by přišel o vše co měl, o celý svůj život, to kým je. Vyvrcholilo to do takového bodu, kdy s ní i spí, tulí se k ní, jako by mu byla oporou a ten kdo v noci pozorně naslouchá může občas slyšet, že si s ní povídá ze spaní.
Postava a okolí 9) Jaké má postava místo ve skupině? – Je řadovým členem, outsiderem, nebo zaujímá vůdčí pozici? Proč?
Je spíš řadovým členem co rád kecá do vedení. Nedělá mu problém následovat, pokud sezná, že ten, co ho vede ví líp co dělá nežli on. V opačném případě se pokusí toho, jež má zrovna vedení ubít argumenty a pokud se mu to nevydaří, prostě se vydá svým směrem a sleduje, zda se k němu někdo připojí. Pokud by však seznal, že jde sám a je to pro něj dlouhodobě nevýhodné, vrátí se beze slova zase zpátky k ostatním a na jakékoliv otázky a šťouchance ohledně jeho odchodu odpoví buď sarkasticky, nebo vůbec. 10) Jaký má postava romantický vztah k opačnému (případně stejnému) pohlaví? – Už byla zamilovaná? Jak k tomu došlo? Má vztah, nebo je sama? Je nesmělá, nebo ráda flirtuje? Jaký je její „typ“?
Nikdy nepochopil, proč se ostatní honí tak za druhým do páru. On sám ještě nestihl pochopit pořádně ani sebe, natož aby se snažil pochopit další bytost. Svět má toho k objevování dost, až poté může začít řešit jeho obyvatele. Nebo.. aspoň tohle si říká on sám. Realita je taková, že mu lidská společnost a hřejivé slovo občas chybí. Tajně závidí lidem, co dokážou i přes všechno kolem být šťastní, ruku v ruce, spolu. Těžko říct, zda ho víc štvou, nebo si přeje být jako oni. Kvůli své povaze ho většina na univerzitě považovala za podivína a bavil se s ním jen málokdo a málokdy o jiných věcech než o učivu. I tento faktor zapříčinil, že se k vědění upnul ještě o něco víc i k jeho důvěrnému vztahu s vlastní holí.
11) Jaký má postava názor na… – ostatní rasy? Povolání? Na různé společenské vrstvy?
Svou vlastní rasu považuje do určité míry za vyvolenou, ale ostatní rasy mu nevadí. Cení si na nich jejich rozdílných vlastností a ví, že občas se hodí jich využívat a vědět za kým jít s jakým problémem.
12) Jaký má postava vztah k penězům? – Váží si jich, rozhazuje je, touží po nich? Byla by pro ně schopná zradit ostatní? Jak velká suma pro ni znamená bohatství?
Jako největší bohatství považuje vědomosti, ví, že s nimi je schopný peníze získat a bez nich zase lehce ztratit. Není marnotratný, nerozhazuje je jen tak na ulici ani po nic příliš netouží, ale vždy ho potěší, když se k nim dostane pomocí vlastní hlavy. Cítí pak, že studium stojí za to a zvyšuje mu to sebevědomí.
Postava a konflikty kolem ní
13) Je postava konfliktní, či bezkonfliktní typ? – Jak se staví ke sporům? Dokáže uznat vlastní chybu? Jak se staví k urážkám sebe i ostatních?
Konfliktní je aspoň co se názorové roviny týče poměrně hodně, málokdy se však uchýlí k násilí, většinou neplodnou debatu považuje za srážku s blbcem, prostě se otočí na patě a odejde. Svůj vlastní spor uznává jen v případě, že mu protivník ukáže dle něj dostatečné argumenty toho, že se on samotný mýlil a existují situace, kdy se on prostě mýlit nemůže. Třeba když jeho kroky vede bůh. 14) Jak se postava chová k soupeřům, sokům a nepřátelům? – Ignoruje je, pohrdá jimi, bojí se jich? Svoje soupeře respektuje za to, že mu zvládají konkurovat a zároveň je nenávidí, protože častokrát poukazují, byť nepřímo na jeho chyby a špatné vlastnosti, kterých si je plně vědom, ale jen málokdy si je přiznává. 15) Jak se postava staví k boji? – Vítězí u ní útěk, nebo útok? Nejprve přemýšlí a až pak útočí, nebo naopak? Pokud bude v duelu raněna, uteče, vzdá se, nebo bude bojovat do posledního dechu? Vzhledem k tomu, jakým způsobem si stojí za svými názory volí častěji boj, ať už v jakékoliv formě. Vždy to aspoň zkusí, pokud však vidí, že je boj bezvýsledný, ať už kvůli převaze nebo ignoranství protivníka, tak se stáhne a přeskupí. Nebere to tak, že by se vzdával. Ne, to nikdy. Ale mrtvý zachránce je špatný zachránce. 16) Jak se postava staví k zabíjení? – Byla svědkem vraždy, viděla mrtvé tělo, nebo někoho dokonce sama zabila? Když bojuje a protivník se vzdá, dokáže prokázat milost? Za jakých okolností by byla/je schopna zabít? Až do osudného dne nikdy neviděl mrtvého. Ví však, že smrti se nebojí. I když má občas hrůznou podobu. Mnohem víc se bojí toho, že nestihne vše co chtěl, než umře než smrti jako takové. Teď když viděl jak vypadá, už se nebojí. Cítí, že jí jednou bude muset stát tváří v tvář a ví, že bude připravený jí buď porazit, nebo odejít se ctí. 17) Za jakých okolností by byla schopna zradit družinu/přátele? – Napiš alespoň dvě a více situací, stačí stručně. Odpověď „nikdy“ nepřipadá v úvahu. Za předpokladu že to shledá výhodné a důležité pro své plány. Může to být v rámci vymakané léčky, proto, aby se dostal nepříteli do zad nebo proto, že mu to dá možnost vypořádat se s lidmi, jež mu obrátili život naruby a udržovali ho ve falešné představě. To, zda shledá, že to byli templáři, nebo naopak učitelé na univerzitě už záleží jen a jen na něm.
Hráč: Flonter